9. října 2017

Osud "mrakodrapu" v bývalé Tepně není kostelečákům lhostejný

O historii a dalším možném využití výškové průmyslové budovy v areálu bývalé textilní továrny Tepna n.p. se besedovalo 3. října v kině Luník.

Dvaatřicet metrů vysokou budovu někdejší akciové továrny, přezdívanou výstižně „mrakodrap“, zná asi každý Kostelečák. O jejím autorovi však ví málokdo. Téměř zapomenutého Bruno Bauera, ve své době zřejmě nejvýznamnějšího středoevropského průmyslového architekta, znovu objevil Mgr. Lukáš Beran, Ph.D. Lukáš Beran je  pracovníkem Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze a o Bruno Bauerovi napsal mnoho odborných článků a publikací. Jeho osobnost a dílo představil i červenokostelecké veřejnosti v úterý 3. října v kině Luník. Na padesát posluchačů zaujatě poslouchalo odborný výklad doprovázený množstvím historických a soudobých fotografií. Bauerovo dílo, které čítá přes 300 staveb a je rozeseté po celé střední Evropě, potkal různorodý osud. Některé budovy slouží původnímu účely, jiné - jako kostelecký mrakodrap - jsou prázdé a chátrají, mnohé již zcela zmizely. U některých se podařila konverze a dnes jsou využívány ke zcela novým účelům. Dolnorakouský Teesdorf například přestavěl prázdnou textilku na byty, v Hradci Králové slouží Bauerova hala jako městská knihovna (na její konverzi se podílel známý architekt David Vávra), dolnoslezská Zielona Góra má zase obchodní centrum. Inspirací pro červenokostelecký mrakodrap je mnoho a jeho další osud byl předmětem živé diskuze po skončení přednášky. Sami posluchači navrhovali některé možnosti dalšího využití. Bylo patrné, že budoucnost této kulturní památky není místním občanům lhostejná. Mrakodrap není ale jediná pozoruhodná budova v areálu bývalé akciovky. Hned vedle něho stojí hala mercerizace, která je opatřena charakteristickými ventilačními střechami podle Bauerova patentu. Za pozornost stojí i budova kotelny z počátku padesátých let, která již pochopitelně nemá s Bauerem nic společného. Přednášku organizovali členové komise architektury, urbanismu a rozvoje města.

Jan Kafka

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás