Jak probíhaly skautské tábory v létě 2026
Pod tyto řádky bychom se podepsali i my. Hlavy jasné, myšlenky čisté, unavení, ale šťastní jsme byli letošní rok na skautských táborech v lesích u Police nad Metují a u Nového Města nad Metují.
Les, teepee, oheň, hvězdy… aneb tábor je naší srdcovou záležitostí!
Letošní rok jsme organizovali celkem 5 běhů – čtyři 14denní tábory a jeden 7denní, pro věkové kategorie od předškolních dětí až po středoškolské studenty. O tom, jak se naše děti měly o prázdninách, se s námi podělili jejich vedoucí.
3. oddíl Lvíčat (předškolní děti)
Naši nejmenší benjamínci se letos proměnili v piráty a vyrazili na celotáborovou plavbu na tajemné Lodi špatných vlastností. Cesta za závěrečným pokladem ale nebyla vůbec jednoduchá!
V cestě jim stáli obávaní piráti, kteří si pro děti připravili řadu vtipných i záludných úkolů. Aby děti získaly indicie a postoupily k pokladu, musely prokázat odvahu, týmového ducha i schopnost překonat každou „špatnou vlastnost“, kterou na lodi potkaly.
Sluníčko nám přálo po celý týden, a tak jsme si kromě pirátských zkoušek užili spoustu vodních radovánek – stavěli jsme přehrady v potoce, pořádali vodní bitvy a chladili se při osvěžujícím koupání.
Odměnou za celotýdenní úsilí, smích a společné zážitky byla nejen truhla s pokladem, ale hlavně spousta nových přátelství a nezapomenutelných vzpomínek. Už teď se těšíme, kam nás vítr zavane příště!
Veronika Vondroušová – vedoucí oddílu
4. roj světlušek (holky na 1. stupni)
Naše tábořiště jsme s vedoucími převzaly už v sobotu 11. 7., čímž vypuklo společné čtrnáctidenní dobrodružství. Měly jsme den pro poslední přípravy před příjezdem dětí, na které jsme se nemohly dočkat.
Táborem nás provázely hlavní tři postavy z řad farmářů: Bruno Sláma, Klaudie a Suchomil. Naše světlušky pomáhaly Slámovi na zpustošené farmě, kterou zdědil po svém dědečkovi. Farmu jsme rekonstruovali, dostavěli, také jsme řešili záhadu na farmě Suchomila, a dokonce přišla i povodeň, kterou světlušky bravurně zvládly a farmu zachránily před zkázou. Holky po celou dobu táborové hry fungovaly ve čtyřech skupinkách s názvy podle druhů obilí – pšenice, oves, ječmen a žito. To se nám hodilo i během výletu ve Dřevíčském mlýně, kde nám pan mlynář ukázal, jak vypadají klasy obilí, i jak se mele a třídí mouka.
Prožily jsme i chvíle napětí, například s velkými dešti, bouřkami a málem vzlétajícím hangárem. Také jsme byly napnuté, zda nám vyklíčí zázračná semínka od ztroskotané posádky mimozemšťanů v kopru, a hlavně zda si Klaudie bude chtít Slámu vzít za manžela (chtěla).
Vyvrcholením tábora byl příjezd rodičů, kdy jsme si užili společný večer plný zpěvu u táboráku s dobrou večeří a představeními od světlušek, která si samy nachystaly. A pak už zbývalo jen dobalit všechny věci a s úsměvem na tváři se vracet domů. Celý tábor nám bylo spolu skvěle a máme radost, že je velký zájem o činnost v našem oddíle a jsme opravdu vděčné za to, jak rosteme.
Monika Kuldová – vedoucí oddílu
5. smečka vlčat (kluci na 1. stupni ZŠ)
Tábor se konal jako obvykle během prvních dvou týdnů prázdnin na tábořišti ve Velkých Petrovicích. Za téma táborové hry jsme měli Asterix a Obelix.
Naše vlčátka čekala řada nevšedních výzev a celotáborová hra plná napětí. Kluci si vyzkoušeli vaření tajného kouzelného lektvaru, sváděli urputné boje s římskými legiemi a prokázali velkou odvahu při zachraňování unesených vedoucích.
Během dvou týdnů stihli pomoci egyptskému staviteli Numérobisovi se stavbou velkolepého paláce pro Caesara a vyrazili také na pomoc ohrožené Velké Británii, na kterou dotírala římská vojska.
Vyvrcholením celého tábora se stala velká vodní bitva mezi Galy a Římany. Díky obratnosti a týmovému duchu vlčat byli Římané definitivně vyhnáni z Galie a samotný Julius Caesar přiznal porážku
Ondřej Řehák – zástupce vedoucího oddílu
2. dívčí oddíl skautek – 2D (holky na 2. stupni)
Náš tábor byl plný zážitků, a to jak pro účastnice, tak pro vedoucí. Společně jsme se staraly o chod a fungování tábora. Vedoucí pře-dávaly své zkušenosti a holky zase přinášely pozitivní energii.
V rámci táborové hry jsme zamířily do Ameriky a budovaly si tam nové vesnice. Zkusily jsme si rýžovat zlato, plést provázky z kopřiv, vyrábět plstěné výrobky, šifrovat, připravovat si oběd v Setonově hrnci a mnoho dalšího.
Myslím, že každá z nás se něco naučila, v něčem se překonala a zase se o něco posunula.
Zuzka Regnerová – vedoucí oddílu
Kostelecká čtyřka (kluci na 2. stupni)
Sotva si kluci prohlédli vysvědčení, sbalili jsme si věci a vyrazili na tábor do Velkých Petrovic. Zpočátku nás přivítala veliká vedra, ale po zbytek táborových dnů nás provázelo příznivé počasí.
Na čtrnáct dní jsme se přenesli do světa Avatara, kde jsme zakládali vlastní kmen a bránili zemi před ziskuchtivými lidmi. Dále jsme vyzkoušeli různé sporty, objevili nová místa, přiučili se novým (skautským) dovednostem, utužili naše přátelství a přivítali nové členy. Zažívali jsme krásný čas, který ale utekl jako voda a plní zážitků jsme se zase vrátili za svými rodiči a sourozenci.
Václav Matyska – vedoucí oddílu
....................................................
Ráda bych touto cestou poděkovala našim vedoucím, kteří jsou mladí, šikovní, kreativní a zodpovědní. Děkuju jim, že se o naše děti zadarmo starají nejen na táborech, ale i během celého roku a věnují své práci spoustu času, energie a úsilí.
Jsem vděčná, že máme v našich řadách desítky a desítky lidí, kteří jsou ochotni pracovat pro dobrou věc. Velké díky patří také všem, kteří se zasloužili o to, že naše tábory vyrostly na zelené louce a zase byly v pořádku uklizené. Speciální poděkování náleží Péťovi Semerákovi – Stopaři, Kubikovi Regnerovi, Vítkovi Hertlovi – Pú, Vítkovi Lelkovi – Čólovi a Janu Vondroušovi – Cigimu.
Naše velké díky patří také všem, kteří nám v této činnosti pomáhají, především pak našemu městu, které nás v naší činnosti pravidelně podporuje. Děkujeme!
Klára Meisnerová – vedoucí střediska
....................................................
Roverský kmen dubového listí (holky a kluci středoškoláci–vysokoškoláci)
I letos náš kmen pokračoval v zajetém režimu účasti a výpomoci na táborech ostatních oddílů, takže se nám roveři a rangers rozeběhli do všech směrů. Letos jsme se, krom pomoci v každodenním táborovém životě, zapojili více i do příprav celotáborových her oddílů. Všichni naši členové tak dostali možnost vyzkoušet si přípravu programů pro celý oddíl.
Na tábořišti v Maršovském údolí u Velkých Petrovic, kde se prvních 14 dní prázdnin konaly souběžně tábory skautů a vlčat se nám dařilo balancovat mezi oběma tábory a pomáhat, kde bylo potřeba. Letos se navíc komunikace mezi tábory vzdálenými nějakých 100 metrů ještě zrychlila instalací polního telefonu, za který vděčíme vynalézavým vedoucím vlčat. U Ohnišova pak část našich rangers užívala život v teepee-čkách a starala se o skautky. Další rangers si pak počkaly na druhý běh táborů a připojily se ke světluškám.
A jak už je zvykem, nezůstali jsme na táborech celých 14 dní, ale opět jsme se vydali na vlastní dobrodružství. Po 2 letech opět na vodu. Letos jsme ovšem byli troufalejší a vydali se na jihovýchod sjíždět řeku Moravu. I přes obavy z nedostatku vody se nás sešlo 17 odvážlivců. Očekávání i nervozita zmizely, jakmile jsme po dlouhé a krkolomné cestě dorazili do Postřelmova, odkud jsme po přenocování vypluli.
Cestou dlouhou 44 kilometrů nás kochala krásná moravská příroda a v kempech nás bavilo vše, co jsme měli s sebou – kytara, frisbee, spikeball a skvělá parta kamarádů. Poslední den plavby byl dobrodružnější díky velmi přírodnímu úseku přes CHKO, který nám popadanými stromy a okolní přírodou připomínal plavbu divokým pralesem. Kotvy jsme spustili v Hynkově kousek před Olomoucí. Ačkoliv jsme byli v cíli, zakotvit se podařilo jen úplně poslední lodi, která jako jediná poznala, že je v cíli. Po chvíli zmatku a pádlování proti proudu se už ale sešla celá výprava. A pak už jen unavená a příjemně kolíbavá cesta Pendolinem a dalšími vlaky směrem domů.
Mikoláš Miky Hruša (zástupce náčelnice)