Festival pořádají 3 nejvýznamnější dětské folklorní soubory vnitrozemské části Chorvatska. Jedná se o Ogranak Seljačke Sloge z městečka Buševec, který se pravidelně umisťuje na předních místech folklorních přehlídek v Chorvatsku, HKUD Petar Zrinski z města Vrbovec a KUD Pušća ze stejnojmenné obce. Každý z pořádajících souborů je vždy hostitelským souborem jednoho ze zahraničních hostů festivalu.

Naším hostitelem byl právě poslední jmenovaný KUD Pušća. Děti jsou obvykle ubytované v rodinách jednotlivých členů hostitelského souboru a mohou tak poznat nové přátele a život dětí i dospělých v Chorvatsku. Naše děti se na hostitelské rodiny moc těšily, ale v letošním roce jsme vzhledem k církevním povinnostem hostitelských rodin v termínu festivalu museli být ubytováni v hostelu. Ten se nacházel v nádherném výletním městečku Samobor.

Průběh pobytu

Z Červeného Kostelce jsme vyrazili ve čtvrtek 27.4. 2023 v 6 hodin. Cesta docela ubíhala, děti obdivovaly zasněžené alpské vrcholky a postupnou proměnu krajiny. Po přejezdu chorvatské hranice bylo již všude vidět jaro v plném rozkvětu – rozkvetlé louky, sytě zelená tráva i stromy lákaly okamžitě z autobusu ven. Naštěstí jsme asi po hodině dorazili do cíle. Následovala náročná debata nad rozdělením lůžek v hostelu, ale nakonec jsme se docela dobře srovnali. Hned po večeři jsme se vydali na večerní obhlídku města a výstup ke kostelíku svaté Anny ukrytého v lesích plných rozkvetlého medvědího česneku.

Páteční dopoledne bylo vyhrazeno prohlídce Samoboru s průvodkyněmi z našeho hostitelského souboru. Martinu a Katarinu si naše děti okamžitě oblíbily, a hlavně Katarina se ocitla v obklíčení těch mladších, které ji zahrnovaly spoustou otázek na Chorvatsko a chorvatštinu. Samobor je opravdu nádherný, plný kavárniček a malebných zákoutí, nad městem je zřícenina hradu, který založil český král Přemysl Otakar II. a kousek za městem začíná pohoří Žumberak, takže je město obklopeno krásnými zelenými kopci.

Po obědě jsme se převlékli do krojů a vyrazilo se do obce Pušća, odkud byl náš hostitelský soubor. Cesta rychle uběhla a po příjezdu následovala v rychlém sledu zvuková a pohybová zkouška. Hned poté jsme se nachystali na focení se všemi soubory – celkem se na fotografii objevilo více než 300 tanečníků, tanečnic a muzikantů. Samotný festivalový koncert začal v 18:00 v obrovském stanu, kde jsme dostali i večeři v podobě místních grilovaných specialit s výborným chorvatským chlebem zvaným lepinja. Na závěr dne jsme měli utvořit družstva a zúčastnit se několika společných disciplín s dalšími soubory. Organizátorům se ale tato část programu poněkud vymkla z rukou a místo her se na scéně objevila kapela, která roztančila všechny v hledišti a na plánovaný program již nedošlo. Do hostelu jsme zcela vyčerpáni dorazili kolem desáté hodiny.

V sobotu se nevstávalo zrovna lehko, čekala nás ale návštěva Záhřebu, na kterou se všichni těšili. Našimi průvodkyněmi byly opět Martina a Katarina, s nimiž jsme se sešli na záhřebském náměstí, na kterém se nachází spousta muzeí včetně Národního muzea. Prvním překvapením bylo obrovské množství budov v rekonstrukci – Záhřeb totiž v roce 2020 zasáhlo silné zemětřesení, které vedlo k vystěhování řady lidí do jiných čtvrtí a poškození spousty historických budov. Pod lešením tak byl slavný kostel sv. Marka, symbol hlavního města, i katedrála, do které je kvůli statice zakázán vstup na dlouhých 60 let.

V Záhřebu jsme měli velké štěstí, protože jsme mohli vidět přehlídku národní gardy, která se koná během roku pouze při několika příležitostech. Na závěr návštěvy hlavního města pak samozřejmě nemohla chybět ani nejlepší zmrzlina ve městě.

Ze Záhřebu jsme se již vydali do sídla druhého hostitelského souboru – do malého městečka Buševec. Druhý festivalový večer se odehrával překvapivě v divadle. Opět vše následovalo v rychlém sledu – převléknutí do krojů v místní škole, zvuková a pohybová zkouška a velké společné focení u historického statku, který sem byl přenesen z okolních obcí a tvoří něco jako malý skanzen. Samotné vystoupení začalo v 17 hodin a Hadářek se zde představil ve dvou vstupech. Divadlo nám výborně sedělo, muzika díky dobré akustice nepotřebovala žádné ozvučení. O výbornou atmosféru se postaralo skvělé publikum a naše děti prokázaly, že se neztratí ani v konkurenci hlučného rumunského souboru.

Po tradiční večeři následovaly slibované soutěže s dalšími soubory – děti házely podkovou, chodily na chůdách a skákaly v pytlích. Hlavně v poslední disciplíně jsme další soubory porazily s velkou převahou. Soutěže jsme však nedokončili, protože se zatáhlo a začalo pršet. Byly to ale jediné kapky během našeho pobytu v Chorvatsku. Nicméně kvůli dešti program skončil předčasně a museli jsme se před devátou hodinou vydat zpět do Samoboru. Tam jsme ale stihli ještě večerní zmrzlinu, kterou jsme doslova zaplatili zpěvem našich lidových písní.

Neděle začala velkým balením, odjížděli jsme totiž večer po vystoupení na noc. Času nebylo nazbyt, protože dopoledne jsme ještě chtěli navštívit záhřebskou zoo a čekal nás brzký program v nejvzdálenějším festivalovém městě, kterým byl Vrbovec.

Ve Vrbovci jsme se museli zúčastnit prohlídky zdejší památné věže a muzea a paní průvodkyně nás potřebovala zásobit spoustou informací o místním rodákovi Petru Zrinském, což byl vyhlášený chorvatský generál. Po prohlídce muzea jsme se rychle převlékli do krojů a připravili na průvod. Ten vyrazil v 16 hodin na náměstí, kde každý ze souborů předvedl jeden tanec, který pak učil ostatní soubory. Všichni se skvěle bavili a děti z ostatních souborů i místní obyvatelé si mohli vyzkoušet naše lidové tance.

Samotný koncert začal po 17.hodině a odehrával se ve veliké sportovní hale, kde měly děti k dispozici obrovské podium. Atmosféra byla nádherná, publikum tleskalo do rytmu a naše dva taneční vstupy byly opět na jedničku. Po vystoupení byli všichni unavení, ale smutní, že je již konec a brzy se budeme muset vydat k domovu. Čekalo nás ale na závěr ještě jedno překvapení – po večeři jsme se vydali do zkušebny místního souboru v budově muzea, kde se konala závěrečná party s místním a také s polským souborem. Odsud se už domů nechtělo nikomu. Všechno má ale svůj konec, a tak jsme po 22.hodině vyrazili do Červeného Kostelce. Unavení, ale plní dojmů a zážitků, které rozhodně převyšovaly pouhé 4 dny strávené v krásném a pohostinném Chorvatsku.

Poděkování

Tímto bychom také rádi poděkovali Královéhradeckému kraji, městu Červený Kostelec a společnosti Boltjes International za finančnípříspěvek na dopravu na festival.

Děti z našeho folklorního souboru v Chorvatsku skvěle reprezentovaly východočeský folklor i naše město, navázaly spoustu kontaktů s dalšími soubory a rozhodně se neztratily v silné konkurenci dětských souborů z folklorně rozvinutých zemí jakými Chorvatsko, Polsko i Rumunsko rozhodně jsou. Mezi více než 300 tanečníky a muzikanty si získaly uznání a respekt a my již nyní doufáme, že účast na festivalu v Chorvatsku nám otevře dveře k dalším potenciálním výjezdům do zahraničí. Všechny zájemce o folklor z řad dětí z našeho města a okolí zveme na naše úterní zkoušky.

Nezahálíme

Hned týden po příjezdu z Chorvatska Hadářek roztančil ve svém celodenním programu Velichovky během tradiční hojně navštěvované akce Mise Velichovky a svůj jarní program zakončí v červnu účastí na jednom z největších folklorních festivalů v ČR ve Frýdku-Místku.

Jiří Hloušek