Projekt „Přátelství nezná hranic“

Přátelství nezná hranic – to je název projektu, jehož cílem je prohlubování přeshraničních vazeb obyvatel a institucí česko-polského pohraničí a pokračování v tradičních setkáváních. Společně strávený čas mezi obyvateli euroregionu přispívá k odbourávání národnostních předsudků a prostřednictvím vzájemných kontaktů i společného trávení volného času přináší také hlubší poznávání příhraničí. Myšlenku tohoto projektu plně naplnilo čtyřdenní setkání Klubu turistů Červený Kostelec a PTTK Zabkowice.

Ve čtvrtek 15. srpna přijelo v odpoledních hodinách do kempu na Broďáku 45 polských turistů, které srdečně přivítalo 56 členů našeho klubu. Po nezbytném uvítacím fotografování se hosté ubytovali a všichni společně jsme vyšli na vycházku s výkladem. Nejprve naše kroky vedly k Hadí studánce a pak k zahradní železnici našeho člena Tomáše Kafky, který rozjel na své železnici všechny vlaky. Dál jsme pokračovali do města, kde jsme si prohlédli některé venkovní výstavy nainstalované v rámci MFF. Následovala výborná večeře, kterou pro nás v Grafoklubu připravil skvělý kuchař Tomáš Rýdl. Po večeři připravilo pár našich členů, kteří jsou také členy loutkářského souboru Radost, pro všechny pěkné chvíle s loutkami. Tak byl ukončen první den setkání.

Páteční program byl ryze turistický. Ráno jsme vyjeli dvěma autobusy do Pekla, prohlédli jsme si okolí a popovídali o Dušanu Jurkovičovi, který v Pekle zanechal výraznou stopu. Po malém odpočinku jsme se vydali pěšky na Dobrošov, kde jsme si opět prohlédli nádherné dílo Dušana Jurkoviče – Jiráskovu turistickou chatu. Pokračovali jsme dál přes opevnění z roku 1938 do Bělovse k prameníku a k novým lázním, odkud jsme odjeli zpět do Kostelce na večeři.

Sobotu jsme všichni společně zahájili v deset hodin festivalovou mší, po které proběhlo setkání se starostou a místostarostou města zakončené společnou fotkou v areálu festivalu.

Pokračovali jsme prohlídkou domku Boženy Němcové a výstavou věnovanou našim legiím. Následovala prohlídka kostela sv. Jakuba Většího a výstup na kostelní věž. Pak už jsme přešli k areálu festivalu, kde jsme se oddávali festivalovému programu až do nedělní hodiny po půlnoci.
Neděli – poslední den našeho setkání, jsme od deseti hodin věnovali slavnostnímu průvodu souborů. Po průvodu jsme ve dvanáct hodin odjeli do Hronova – města Aloise Jiráska a sourozenců Čapkových.

Prohlédli jsme si pamětihodnosti města a prohlídku jsme zakončili návštěvou Čapkova mlýna. Pak již jen rozloučení a odjezd členů PTTK do Polska a našeho klubu do Kostelce. Tak skončily krásně prožité čtyři dny.

Za zmínku stojí jistě i to, že ještě kromě již zmíněných čtyř dnů jsme se organizačně postarali o dva další autokary, které přijely na MFF z našeho partnerského města Zabkowice.

Pozdní léto plné aktivit

Ve čtvrtek 22. srpna jsme měli v plánu Krkonoše. Vyjeli jsme autobusem na Špindlerovu boudu a pak pěšky přes Malý Šišák na Polední kameny. Pokračovali jsme nad Velkým a Malým stavem Pašeráckou stezkou na Luční boudu. Po malém občerstvení nás cesta vedla dál přes Výrovku a bufet na rozcestí do Pece. Krásných, ale náročných patnáct kilometrů.

Přišla neděle 25. srpna a 50 členů klubu turistů vyjelo na dožínky do polských Braszowic. Svěcení dožínkových věnců, krásný průvod, vystoupení různých souborů – zkrátka krásná staropolská slavnost.

V úterý 3. září nás opět přilákaly Krkonoše. Tentokrát vyjelo 32 členů KT s autobusem pana Hrstky z Broďáku na Horní Mísečky. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a vyrazili do hor. Náročnější trasa vedla okolo Kotelních jam, mohyly Hanče a Vrbaty na Harrachovy kameny, pokračovala dál na Dvoračky a obloukem zpět na Mísečky. Účastníci méně náročné trasy šli přes Vrbatovu boudu ke Čtyřem Pánům a k prameni Labe. Pak následovala přestávka na Labské boudě, zastavení u Pančavského vodopádu a cíl Jilemnická bouda na Mísečkách.

Ve čtvrtek 5. září reprezentoval KT Červený Kostelec naše město na Olympiádě starších a dříve narozených v Havlovicích. Krásná akce, které se letos zúčastnilo více než 400 olympioniků, kteří plnili různé sportovní disciplíny pro radost sobě i potěšení druhých.

Sobota 7. září – 11. Pielgrzymka z Ząbkowic do Barda. Již po jedenácté jsme vyjeli autobusem na tuto pouť, jejíž tradici jsme před jedenácti lety s polskými přáteli obnovili. Je to pouť, o které píše Božena Němcová v Babičce, když babička vypráví o pouti na Vartu, což je dnešní Bardo. Dnes je to polsko-česko-německá pouť ze Zabkowic do Barda, dlouhá zhruba 15 km, s občerstvením v Breznicy, kam případně doveze méně zdatné autobus a zbylé čtyři kilometry jdou všichni společně. Bohoslužbou v bazilice v Bardě, která je krásně restaurovaná, pouť končí.
Na závěr jen připomínka, že naše akce jsou otevřené všem a rádi přivítáme nové členy.

Otto Ressl