Masopustní tradice

Přesto, že masopustní období trvá od 7. ledna do masopustního úterý, v českém prostředí se zachovala především tradice slavit poslední tři dny, také nazývané jako končiny nebo ostatky.

Svůj tradiční scénář má však také poslední čtvrtek v masopustním období, nazývaný jako tučný čtvrtek neboli tučňák. V tento den se konají hlavní přípravy na masopust v podobě zabijačky a pojídá se tradiční pokrm knedlo-zelo-vepřo. Tyto praktiky mají svůj základ v pověrách, které říkají, že na tučný čtvrtek má člověk pít a jíst co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Začátek hlavní masopustní zábavy se pak koná na masopustní neděli. Tento den se organizují taneční zábavy a hodování. Charakteristickými pro tento den byly tzv. jalové hody, které pořádaly zpravidla ženy. Ty zaplatily hospodu a muzikanty a pořádaly zábavu samy pro sebe.

Během masopustního pondělí se v zábavě a tanci pokračuje. Tento den se nejčastěji koná tzv. mužovský bál, na nějž však nemá přístup svobodná chasa. Tradičním zvykem na tomto bále je vyskakování při tanci, které spočívá v představách, že jak vysoko selka při tanci vyskočí, tak vysoko jí poroste obilí (nebo také len nebo konopí).

Vyvrcholení masopustu představuje masopustní úterý. Pro tento den jsou charakteristické průvody maškar, masopustní divadelní představení a obchůzky po domech. Během obchůzek se nesmí vynechat žádný dům z vesnice a mladí muži obíhají před každým z domů kolečko. Samotná obchůzka má vždy svůj daný řád a rozdíly na základě místních tradic. Tento den také nastává vrchol masopustního obřadu, a to loučení se s masopustem. To bývá znázorňované průvodem s márami, na nichž je uložen masopust, představován figurínou nebo živou postavou. Masopust je také někdy symbolizován basou nebo se objevuje v podobě nejbujařejší masky, většinou kobyly. Před celou vesnicí se pak koná soud, na němž je masopust odsouzen a veřejně popraven. Na masopustní úterý večer nakonec probíhá taneční zábava, která trvá pouze do půlnoci a někdy bývá ukončena právě pochováním basy. Ráno na popeleční středu se pak všichni odebírají do kostela pro popelec a zahajují tím postní období.

Masopustní masky

Přestrojování jako takové v sobě nese pozůstatky již starého pohanského kultu. Nejčastěji se v této praktice objevuje tzv. magie podobnosti, kdy například přestrojování za zvířata nabitá největší silou, má zajistit přenos této síly na člověka. Nejčastějšími maskami v rámci masopustu jsou proto medvěd nebo kůň.

Zdroj: wikipedia.org
Foto: Josef Rudolf