První vlaštovkou na její cestě do světa fotografie byla zkušenost s tatínkovým fotoaparátem. „Chtěla jsem se vyrovnat tatínkovi. Ten měl deskový fotoaparát a vždy, když se šlo v neděli na vycházku, bral ho sebou. Tímto fotoaparátem jsem také pořídila své první fotografie,“ popsala své začátky v rozhovoru s Oldřichem Nermuťěm v březnovém vydání Červenokosteleckého zpravodaje z roku 2001.
Naplno se začala věnovat fotografování díky zájmu syna Josefa. V průběhu následujících let zaznamenávala momentky z rodinného života, z výletu, ale přesto její hlavní doménou zůstalo „její město“. I proto mezi její nejoblíbenější snímky zařadila fotografii kosteleckého náměstí z roku 1968. „Tehdy jsem šla z nějaké schůze a jako vždy jsem u sebe měla fotoaparát. Uviděla jsem ten nápis na věži a nenápadně vyfotila. Ten snímek mám nejradši, ten mě stál mnoho strachu,“ prozradila paní Dusilová.

Městu Červený Kostelec se podařilo tyto dochované materiály se souhlasem syna Ing. J. Dusila zdigitalizovat a zprostředkovat tím pro občany pohled do dob dávno minulých očima paní Karolíny Dusilové. Celý archív naleznete na webových stránkách
https://eu.zonerama.com/DigiCK/1159707.