V okolí Červeného Kostelce nalezneme řadu dobrých příkladů, jak lze industriální stavby smysluplně a citlivě využít. Řada z nás jistě zaznamenala nebo přímo navštívila Centrum Walzel v Meziměstí, Muzeum strojů v Žamberku či galerii EPO 1 v Trutnově – Poříčí. Přestavbu na kulturní centrum s názvem Fabrika 1861 připravují v Semilech, projekty na využití továrních areálů má také Dvůr Králové nad Labem, Žacléř či Ústí nad Orlicí. Tyto projekty jsou samozřejmě nákladné, ale jak ukazuje třeba Laser Game Jaroměř, motokárová dráha Velký Dřevíč nebo horolezecká stěna v Jablonci nad Nisou, průmyslové areály se dají dočasně využívat i bez velkých vstupních investic.

Transformaci průmyslového areálu Textonie se věnovali ve svých skvělých diplomových pracích dva místní architekti. V roce 2019 zpracoval Jan Binter urbanistickou koncepci celého areálu, v níž navrhl veřejná prostranství včetně nového náměstí a pěší zóny, představil možné využití stávajících budov a vymezil území pro novou výstavbu či veřejnou zeleň. Na jeho vizi navázal v roce 2025 Josef Matyska, který se soustředil na památkově chráněnou budovu mrakodrapu a před ním stojící tkalcovnu z roku 1906. Svůj projekt představil na podzim loňského roku také Komisi pro rozvoj a participaci obyvatel.

Podle návrhu Josefa Matysky by byla z tkalcovny zachována pouze kovová konstrukce, zatímco dosavadní obvodovou zeď nahrazuje prosklenými stěnami. Do takto upravené budovy se vchází z malé piazzetty, která leží v místech dnešního parkoviště. Procházíme velkorysou obchodní pasáží, v níž je umístěno také bistro nebo vstup do plaveckého bazénu. Pasáž pokračuje až do přízemní části mrakodrapu. V mrakodrapu navrhuje autor pro každé podlaží specifické využití. První patro vyplňuje multifunkční prostor s kavárnou, druhé poschodí je určeno pro městské muzeum. Třetí patro nabízí ubytování a čtvrté je vyhrazené pro kanceláře. Nejvyšší patro s nádherným výhledem na město zabírá restaurace a multifunkční sál. A komu by nestačil výhled z oken, může vyšplhat až na úroveň střechy, kde je umístěna vyhlídková terasa.

K využití průmyslového areálu – pokud se jej podaří získat – nás čeká ještě dlouhá cesta. Oba mladí architekti už ale naznačili její správný směr: respekt k historicky a architektonicky cenným objektům, zachování genia loci textilní továrny, důraz na kvalitní moderní architekturu a promyšlený systém veřejných prostranství.

Jan Kafka, člen Zastupitelstva města