Historie festivalu sahá až do roku 1954 a ve stejném roce vznikl i červenokostelecký Hadař, který měl od roku 1961 svou dětskou přípravku Hadářek. Hadař dosáhl během své existence obrovských mezinárodních úspěchů, reprezentoval město na stovkách vystoupení po celém světě, bohužel však v roce 2004 zanikl. Kostelci zůstal jen dětský soubor, který je tak v současnosti jediným nositelem folkloru v regionu.

Jak ale vnímají Hadářek jeho samotní členové? Co je na folkloru láká a proč do Hadářku vůbec chodí? Na pár otázek jsme se na konci října zeptali několika dětí všech věkových skupin a také několika rodičů. Zajímalo nás také, jak tento kroužek vnímají jejich spolužáci a jak jej vnímají samotní rodiče.

„Jak dlouho tancuješ v Hadářku a od kolika let?“
Děti odpovídají docela překvapivě shodně – až na pár výjimek všechny začínaly jako malí caparti už ve 2,5-3 letech. Řada dětí tak tančí v Hadářku už 10 let.

„Co pro tebe Hadářek znamená a proč do něj chodíš?“
Nejlépe shrnuje všechny odpovědi trojice nejstarších tanečnic Míša, Eliška a Krysty. Míša říká s úsměvem: „Hadářek pro mě znamená partu dobrých kamarádů, se kterými, i když se pohádáme, tak se zase usmíříme a děláme, že se to nestalo.“ Podobnou odpověď má Krysty: „Nejdůležitější jsou lidi, co v Hadářku jsou.“ A Eliška dodává: „Nedokázala bych si představit jinou skupinu, se kterou bych tancovala.“ Ano, Hadářek je opravdu skvělá parta kamarádů všech věkových skupin, kde starší pomáhají mladším a všichni si rozumí. Vždyť na zkoušce větších dětí jsou společně děti od 6 do 14 let a nikomu věkové rozdíly nevadí. Nejmladší děti sem chodí samozřejmě pro samotnou radost z pohybu, ty starší by se zase rády někam podívaly, zažily neopakovatelnou atmosféru folklorního festivalu a seznámily se s podobně naladěnými lidmi. Folklorní festival totiž není jen o samotném vystoupení, je to dobrodružství spojené se spoustou aktivit a setkání.

„Jaký byl tvůj největší zážitek s Hadářkem?“
„Mezinárodní folklorní festival v Červeném Kostelci v roce 2022, kde jsme si našli nové kamarády a vyhráli první místo.“ Odpověď, na které se všechny starší děti shodnou. Letošní nečekané první místo pro ně znamenalo opravdu hodně – někteří se neubránili dokonce slzám dojetí. Starší slečny si našly kamarády z francouzského souboru a stále si dopisují. I to je na folklorních festivalech skvělé – příležitost poznat nové přátele s podobnými zájmy třeba i z odlišných kultur. Další z odpovědí pak byly Dožínky v Praze, což byl další skvělý zážitek pro celý soubor. Každoroční zájezd do Prahy je oblíbenou celosouborovou akcí, kam se mohou zdarma společně s dětmi vydat i jejich rodiče.

„Kde raději vystupuješ – doma v Červeném Kostelci nebo raději jinde a proč?“
Děti se shodnou, většina vystupuje raději jinde než před domácím publikem. Důvody jsou ale různé. Někdo se nechce ukazovat před spolužáky, někomu to naopak vůbec nevadí. Téměř všichni se ale chtějí někam podívat a zájezd na vystoupení je samozřejmě výborná příležitost. Navíc všichni milují již samotnou cestu autobusem. Krysty s Eliškou se začnou spontánně smát a obě jedním
hlasem dodávají: „Nám je to vlastně jedno, musí tam být hlavně velké pódium.“

„Kam by ses chtěl s Hadářkem podívat?“
Tato otázka se samozřejmě hned nabízela. Starší děti se shodnou. Rády by se podívaly na festival do ciziny, konkrétně mezi dětmi vede Francie.

„Dokážeš si přestavit, že by vaše skupina vydržela až do dospělosti a ve městě by se tvým přičiněním obnovil Hadař?“
Krysty si povzdechne: „Moc si to představit nedovedu, ale bylo by to fajn.“ Několik dalších starších tanečnic a tanečníků už by si dokázali představit, že u folkloru vydrží až do dospělosti a jejich přičiněním se opět dospělácký soubor Hadař obnoví. Eliška ale dodává, že to bude hodně těžké. Nám nezbývá než jim držet palce a v jejich odhodlání je co nejvíce podpořit.

Co tě v Hadářku štve nebo tě nejvíc naštvalo za poslední roky?
Děti jednoznačně rozzlobilo, že se mohly ukázat na letošním festivalu pouze v sobotu a neděli, protože by rády dostaly větší prostor i během dalších dní.

A jak vnímají Hadářek někteří z rodičů?
„Hadářek by se dal charakterizovat jako spojení pohybu, propagace města a prestiže.“ „Největším zážitkem je pak povedené vystoupení, kdy mají děti aplaus – to potom ukápne i slza.“ „Samozřejmě to stojí i spoustu nervů a hodně cestování, ale za možnost podívat se na různá místa i do ciziny to stojí.“ To je jen malý výběr z odpovědí. Občas se ale mezi rodiči objevuje i pocit, že je malá propagace ze strany radnice a také konstatování, že Hadářek nemá příliš příznivců mezi běžnými obyvateli našeho města. Z ankety mezi dětmi je tedy vidět, že naši mladí tanečníci a tanečnice jsou pro folklor opravdu hodně zapálení. Nezničila je ani nucená roční pauza a vyrostla z nich skvělá parta odhodlaná reprezentovat naše město a region po celé ČR i v zahraničí. Skupina, která má našlápnuto v budoucnosti obnovit i dospělácký Hadař. Právě proto si Hadářek v této době zaslouží co nejširší podporu, je to soubor, díky němuž folklor v našem regionu stále žije.

Autor: Jiří Hloušek