Boží muka u Olešnice

Boží muka stojí na katastru Olešnice u silnice k bramborárně (vpravo před křižovatkou).

Boží muka byla v roce 1995 opravena a vysvěcena. V roce 1996 byla socha povalena. Stála pouze spodní část soklu a střední zdobená část soklu. Vrchní část s plastikou ležely povaleny na zadní stranu směrem do pole. Části kamenného kříže chyběly.

Historie:

Traduje se, že jednou šel okolo kříže podnapilý jistý zedník z Bakova a rozbil Kristovi nohy. Když jako starší nemohl na nohy, rozpomenul se a nechal spodní část kříže opravit.

Pravděpodobně to je nejstarší kříž  v Olešnici. Měl být postaven ještě za třicetileté války v roce 1640. Na konci 19. století, přesně roku 1890, byl kříž stržen prudkou vichřicí a nahrazen novým křížem vysvěceným 19. června 1904. Zbytky původního kříže byly uschovány v č. p. 1. Znovu byl kříž opraven a vysvěcen 27. Srpna 1939 knězem Janem Žďárkem.

Dne 27. srpna 1939 dopoledne sloužil polní mši u Adámkova kříže před kaplí sv. Antonína olešenský rodák Antonín Mědílek. V kapli se konala další mše svatá sloužená jeho bratrem Josefem Mědílkem.

Odpoledne se konal průvod k Vlčkovu kříži „U Státue“, který byl zno­vu posvěcen knězem Josefem Žďárkem po opravě provedené Břetisla­vem Kafkou. Oprava stála 3800 Kč. Na louce u Adámkových se potom konala do večerních hodin slavnost s koncertem. Kříž u Adámkových, č. p. 68, jak je uvedeno na zadní straně, byl postaven ke cti a chvále Boží nákladem Františka Jaro, Antonína a Anny Adámkových, L. P. 1902.

Na přední straně je nápis: Nejsvětější Trojice Boží smiluj se nad námi a pod ním: Budete-li věrně ctíti Krista Pána svatý kříž, Bůh nad vámi bude bdíti, nemine vás nebes říš.


 

O dalším osudu, který způsobil úpravu už postaveného kříže „U Štátue“, se zmiňuje kostelecký hypnotizér Břetislav Kafka. V Olešnici se do jednoho hospodářství přiženil mladý bezvěrec R., jenž pocházel ze Sla­tiny nad Úpou. Na rohu jeho pozemku stál kamenný kříž s ukřižova­ným Kristem. Z neznámého důvodu kříž mladého hospodáře dráždil, když kolem jezdil s povozem na pole. Rozhodl se, že ho těžce poškodí, svede to na neznámého pachatele a pak kříž už snadno odstraní.

Jednou v podvečer jel na pole pro krmení. Stmívalo se, schylovalo k dešti a v širém okolí nebyl nikdo nablízku. Když projížděl kolem kříže, v záchvatu zuřivosti uvolnil z vozu rozporku a začal jí třískat do kříže a Kristových nohou tak, až rozporku přerazil. Podařilo se mu urazit obě nohy po kotníky.

Kříž stál na dohled od jeho stavení. Náhle uviděl služku, jak na něho volá: „Hospodáři, pojďte rychle domů, stalo se velké neštěstí.“ Vyděšený muž pospí­chal domů a uviděl plačící manželku a čeledína obvazující pahýly obou nohou jeho tříletému synovi. Toho předtím čeledín posadil na střed žentouru při mlácení obilí. Dítě ale uklouzlo a spadlo nohama mezi ozubená kola, která mu rozdrtila chodidla stejně, jako on učinil Kristovi na kříži.

Tato tragická událost přesvědčila hospodáře, že se mu dostalo spra­vedlivého trestu za jeho bezbožnost a zlobu. Na památku této události nechal do kamene vytesat dětská chodidla a vsadit je pod opravené Kristovo tělo do kamenného kříže.“

To mu měl snad doložit starým úředním protokolem starosta Franti­šek Adámek z č. p. 68. Na kříži jsou dodnes vyznačena chodidla a ruce. Zmiňovaným mladým hospodářem byl v tu dobu nějaký Rudolf, který bydlel v č. p. 73.

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás