Jako vhodné místo pro umístění památníku, který byl odhalen 30. září 1962, bylo vybráno na svahu pod hřbitovem, v prostoru mezi sokolovnou, Divadlem J. K. Tyla a školní jídelnou, který je dnes znám jako park Boženy Němcové a přírodní areál, kde se přes léto pořádá řada kulturních akcí.

Na zhotovení sochy byl vybrán a osloven akademický sochař Ladislav Faltejsek (* 2. 8. 1912 – † 20. 7. 1989) z Kostelce nad Orlicí. I když měl sochař za sebou řadu úspěšných děl nejen v republice, ale i v zahraničí, tak zhotovení sochy pro Červený Kostelec provázely skandály. To dokládají autentické zápisky v kronice města.

Citace zápisů z kroniky města:

1961 – „Na prostranství parku před sokolovnou byly intenzívně prováděny přípravy k odhalení pomníku Boženy Němcové. V polovině dubna přijel na místo akad. sochař Faltejsek, aby propracovával detaily sochy. Musel tak dělat za doprovodu ne příliš lichotivých výroků o kvalitě díla. Prostě bylo vidět, že se Faltejskovi nepodařilo realizovat hodnotný návrh, a že ať bude opravovat sebevíc, mladá Němcová to nebude. Ba co více – vůbec to na Němcovou nevypadalo, spíše socha připomínala statnou družstevnici.

Všichni z toho byli smutní a v koutku duše věřili, že se přeci něco na soše zlepší, ale v září přišla pohroma. 24. září se měl pomník odhalovat a ještě 19. září se nevědělo, co bude. Toho dne však přijela ministerská komise a zdrcenému Faltejskovi celkem bez obalu řekla, že musí pomník předělat. Faltejskovi bylo uloženo opravit některé disproporce a úplně vyměnit hlavu. Odhalení bylo samozřejmě odloženo na příští rok. Faltejsek pak v tichosti odvezl sochu na autě z Kostelce pryč.“

1962 – „Významnou kulturní událost prožilo město 30. září dopoledne. 24. září byl konečně do města přivezen přepracovaný pomník Boženy Němcové. Akad. sochař L. Faltejsek přepracoval hlavu a některé detaily a hořičtí kameníci pak provedli nový návrh do kamene. Výsledkem je dílo, které je důstojným památníkem naší velké spisovatelky. Svépomocí občanů a přispěním MěNV tak bylo vytvořeno dílo, jímž vyjádřili naši lidé obdiv a úctu Boženě Němcové. K této slavnostní chvíli byla v Severografii vytištěna obrazová skládanka zaměřená na pobyt Němcové ve městě.

… 30. září v 10 hodin za četné účasti občanstva zahájil s. Dvořák slavnostní odhalení. Pak se ujal slova vedoucí odboru školství a kultury KNV s. Višňák z Hradce Králové a odhalil pomník.“

2012 – V tomto roce nechalo město sochu Boženy Němcové očistit a opravit. Bylo provedeno kompletní očištění a odstranění nánosů řas tlakovou vodou. Byla opravena drobná poškození doplněním a vyspravením umělým pískovcem a vyschlý povrch sochy byl napuštěn zpevňovačem a impregnací proti povětrnostním vlivům. Restauraci sochy provedl Martin Holanec z firmy PM kámen Slavětín nad Metují.

Pomník Boženy Němcové v Červeném Kostelci z pohledu historika

Na podzim roku 1960 se obyvatelům Červeného Kostelce naskytl neobvyklý pohled. Do Smetanových sadů byla přivezena nová socha spisovatelky Boženy Němcové a její autor Ladislav Faltejsek dílo dokončoval přímo na místě. Městský národní výbor a zejména komise ustavená speciálně k tomuto účelu připravovala slavnostní odhalení pomníku.
Okresní noviny Nový čas pěly na novou sochu chválu, ale mezi místními zaznívalo spíše zklamání. Stěžovali si také iniciátoři celé akce – členové muzejního odboru Osvětové besedy. Socha měla představovat mladou Němcovou v době, kdy pobývala v Červeném Kostelci. Zejména obličej však tento požadavek nesplňoval. Kronikář města sarkasticky poznamenal, že socha připomíná spíše statnou družstevnici. Spokojeni nebyli ani představitelé města, neboť datum odhalení sochy se neustále oddalovalo. Podle původní smlouvy měla být socha hotova do 1. května 1960, později se termín posunul na podzim 1960, pak na 1. května 1961 a nakonec na červen téhož roku. Ale i tento předpoklad se ukázal jako příliš optimistický a definitivní datum bylo stanoveno na 24. září 1961. Jenomže... Ještě měsíc před plánovanou slavností nebyla socha stále hotova. Národní výbor si stěžuje u Svazu československých výtvarných umělců a při té příležitosti se dozvídá, že sochu musí ještě dle vyhlášky Ministerstva školství a kultury posoudit Ideová rada pro péči o památníky, pomníky a pamětní desky.
Na konci srpna tedy národní výbor požádal o posouzení hotového díla. Pravděpodobně doufal, že se bude jednat o pouhou formalitu, protože přípravy na odhalení sochy byly v plném proudu. Tiskly se plakáty, zvali hosté, plánoval bohatý program. Součástí slavnosti měla být výstava obrazů, divadelní i filmové představení či koncert pěveckého sboru Záboj. Dne 11. září 1961 přijeli tři zástupci Ideové rady. Jejich závěr byl studenou sprchou pro autora i pro národní výbor. Profesor Karel Lidický, sochař Oskar Kozák a Václav Lorenc sice pochválili zvolené místo, měřítko pomníku i použitý materiál, ale samotnou plastiku podrobili nesmlouvavé kritice. Stavba těla je nejasná, vrchní a dolní partie nevyvážené, portrét nedokázal vyjádřit typ Boženy Němcové. Pouhých pět dnů před slavností se sešli zmínění pánové se zástupci městského, okresního i krajského národního výboru, aby projednali další postup. Přizván byl i autor sochy Ladislav Faltejsek. Stručný zápis nám bohužel nezanechal svědectví o tom, co všechno při jednání proběhlo. Nicméně na závěr se všichni shodli, že plastika odhalena nebude, autor sochu upraví podle pokynů ideové rady a především zhotoví nový model hlavy, který si nechá schválit. V říjnu se tedy socha stěhovala zpět do ateliéru Ladislava Faltejska v Kostelci nad Orlicí – na náklady autora.
Myšlenka pořídit sochu Boženy Němcové se mezi členy muzejního odboru Osvětové besedy objevila někdy v polovině 50. let. V roce 1956 se podařilo uspořádat soutěž, do níž se přihlásili František Bartoš z Hradce Králové a Ladislav Faltejsek. V prosinci posoudila komise Svazu československých výtvarných umělců návrhy obou sochařů. Zatímco model vytvořený Bartošem se komisi jevil příliš patetický, který navíc neodpovídá vžité představě mladé Boženy Němcové, Faltejskův návrh byl s upozorněním na několik nedostatků doporučen k realizaci. Na jaře roku 1957 byla provedena sbírka mezi občany, která vynesla 24 000 Kčs. Předpokládalo se, že sbírka uhradí většinu nákladů, ale koncem roku byla uzavřena smlouva o vytvoření sochy, která město zavazovala k zaplacení částky ve výši 60 000 Kčs.
Ve spolupráci se sochařem Faltejskem národní výbor vybíral místo pro umístění sochy. Původně se předpokládalo, že pomník nahradí údajně „nevkusnou“ mariánskou sochu na náměstí, ale kvůli plánovanému vybudování křižovatky byl tento záměr odmítnut. Nakonec bylo zvoleno umístění ve Smetanových sadech. Bylo to šťastné rozhodnutí. Na náměstí by vzhledem ke svému měřítku socha nevynikla a z tohoto pohledu by nebyla rovnocennou náhradou vysokého mariánského sloupu. V blízkosti divadla významného dramatika J. K. Tyla a v parku pojmenovaném podle proslulého skladatele se naše přední spisovatelka nachází v dobré společnosti.
V červnu roku 1962 navštívili Faltejskův ateliér zástupci Ideové rady i města, aby posoudili nový model hlavy. Byli spokojeni a dali sochaři souhlas k realizaci díla. V průběhu září byla plastika dokončena, schválena a převezena do Červeného Kostelce. A tak mohl být v neděli 30. září 1962 v 10 hodin dopoledne pomník konečně za koncertování Záboje a městské dechovky slavnostně odhalen a předán do péče pionýrské organizace.
Jan Kafka

Ladislav Faltejsek pracuje na soše B. Němcové, duben 1961 (SOkA Náchod)