Antonín Burdych se narodil roku 1934. V době tragických událostí roku 1942, kdy přišel téměř o celou rodinu, mu bylo pouhých osm let. Desítky let neúnavně sdílel své zážitky s širokou veřejností na besedách, prostřednictvím médií či účastí na pietních akcích. V neposlední řadě se podílel také na vzniku knihy autorek Heleny Rezkové a Pavlíny Špatenkové Nebylo jim souzeno žít. 

Pan Antonín Burdych dodatečně oslavil své kulaté devadesáté narozeniny v letošním dubnu v Knihovně Břetislava Kafky – jak jinak než besedou – kde mu osobně blahopřáli mimo jiné také starosta města Červený Kostelec Tomáš Prouza a někdejší hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček. V červenci tohoto roku se zúčastnil také sokolské pietní akce na Bohdašíně za osobní účasti prezidenta republiky Petra Pavla. 

Poslední rozloučení s Antonínem Burdychem proběhne v pondělí 18. listopadu 2024 ve 13 hodin ve sboru CČSH ve Rtyni v Podkrkonoší. 

.................................

V roce 2017 získal Antonín Burdych ocenění od Města Červený Kostelec za historicko-vzdělávací činnost

Osmiletý Antonín Burdych se osudného 30. června vracel domů ze školy chvíli poté, co gestapo objevilo úkryt parašutisty Jiřího Potůčka v tajné místnosti jeho domu. Radista Jiří Potůček byl členem paravýsadku, který měl na svědomí atentát na Reinharda Heydricha, a byl ve stavení na Končinách dočasně ukryt členy místní odbojové organizace S 21 B. Jiří Potůček z obklíčení na Končinách unikl a padl až u Trnové u Pardubic, kam se během noci a následujícího dne dostal. Gestapo mezitím pozatýkalo příbuzné Antonína Burdycha a další osoby a o pár dní později je na pardubickém Zámečku popravilo.

Antonín Burdych se dělí se svými zážitky a s celou historií událostí na Končinách už desítky let s širokou veřejností jak prostřednictvím médií, tak osobní účastí na pietních akcích. Navíc s obdivuhodnou energií přednáší na besedách pro školy, a to na nejrůznějších místech regionu i v celé republice.

O tehdejších událostech říká: „Zasáhlo mě to na celý život. Ale uvědomil jsem si, že všichni ti, kteří toto pro stát udělali, mají opravdu velkou zásluhu.“

.................................

Významné osobnosti města: rodina Burdychova

Jedna z ulic města Červeného Kostelce nese na památku statečných spoluobčanů, kteří se neváhali zapojit do protinacistického odboje a v dobách nejtěžších podat pomocnou ruku tomu, kdo ji nejvíc potřeboval, název Manželů Burdychových. Víme však opravdu všichni, kdo tito odvážní lidé byli? 

Antonín Burdych starší
Antonín Burdych starší se narodil 13. října 1874 na Kramolně u Náchoda v chalupě s čp. 18 Antonínu Burdychovi z Náchoda a Josefě, roz. Sukové, původem z České Čermné. Dne 17. května 1897 si na Kramolně vzal za ženu Josefu Dítětovou. Původním povoláním byl tovární mistr v Bartoňové textilní továrně v náchodském Starém Městě, kam se společně s manželkou odstěhoval za prací. Později toto město opustil a hospodařil jako rolník na Končinách u Horního Kostelce, kde bydlel ve starobylém stavení čp. 168, které s přilehlými polnostmi a dalšími pozemky získal na základě kupní smlouvy od dosavadního vlastníka Antonína Alina koncem února v posledním roce tzv. velké války. Ta byla také patrně příčinou toho, co jej přimělo ke změně způsobu obživy, neboť textilnímu průmyslu, Bartoňovy závody nevyjímaje, se tehdy přestávalo dařit.

V době heydrichiády byla v jeho domě ukryta tajná vysílačka a radista paravýsadku SILVER A Jiří Potůček. Po vyzrazení Potůčkova úkrytu byl dne 30. června 1942 při práci na poli zatčen. Při pokusu o parašutistovo dopadení gestapem a dalšími ozbrojenými složkami byl prchajícím radistou postřelen. Poté byl převezen do Červeného Kostelce na místní četnickou stanici, kde byl ošetřen přivolaným lékařem MUDr. Františkem Wagnerem. Následně byl deportován do věznice gestapa v Hradci Králové, odkud jeho cesta vedla již jen na popraviště na Zámeček u Pardubic, kde byl 9. července 1942 pro trestný čin ukrývání parašutisty popraven.

Josefa Burdychová
Manželka Antonína Burdycha staršího Josefa, dívčím jménem Dítětová, se narodila dne 6. dubna 1876 na Vysokově u Náchoda, kde byl její otec Josef Dítě nájemníkem ve stavení čp. 87. Matka Anna byla dcerou chalupníka Vojtěcha Krále z Kramolny. Po sňatku žila se svým manželem na Kramolně, posléze v Náchodě – Starém Městě, odkud spolu na sklonku zimy roku 1918 odešli hospodařit na hornokostelecké Končiny, kde obývali usedlost, která tehdy měla za sebou již více než sedmdesátiletou historii.

Jako údajná spolupracovnice radisty Jiřího Potůčka, neboť do odbojové činnosti zasvěcena nebyla a o ukrývání parašutisty neměla žádnou povědomost, byla rovněž 30. června 1942 zatčena nacisty. Stalo se tak také na Končinách, kam mezitím dorazila z Bohdašína, kde byla na návštěvě u své dcery Zdeňky. Následně byla odvezena do vězení gestapa v Hradci Králové, odkud její kroky směřovaly už jen na Zámeček nedaleko Pardubic, kde byla společně s dalšími odsouzenými 9. července 1942 zastřelena. 

Antonín Burdych mladší
Rolník Antonín Burdych mladší, syn Antonína a Josefy Burdychových, se narodil 28. května 1905 v Náchodě – Starém Městě, čp. 68. Ve stavení čp. 168 na Končinách, kde posléze bydlel a hospodařil společně s rodiči, ukrýval radistu Jiřího Potůčka. Do odbojové činnosti byl zapojen prostřednictvím své sestry Zdeňky, provdané Satranové, manželky řídícího učitele Ladislava Satrana z Bohdašína. Při snaze o dopadení parašutisty a následném zatýkání byl dne 30. června 1942 při pokusu o útěk postřelen. Krátce na to následkům těžkého zranění při převozu do Červeného Kostelce podlehl. Ohledání provedl kolem 18. hodiny lékař MUDr. František Wagner, jenž předtím ošetřil jeho otce. Dle jeho konstatování byl bezprostřední příčinou smrti průstřel plic. Mrtvý Antonín Burdych byl odvezen do márnice a druhý den 1. července okolo šesté hodiny ráno chvatně pohřben na červenokosteleckém hřbitově. Již o tři hodiny později však byly jeho ostatky z příkazu gestapa exhumovány, odvezeny do Pardubic a bez soudní pitvy ve zdejším krematoriu zpopelněny.

Milada Burdychová
Manželka Antonína Burdycha mladšího Milada, rozená Kolertová, se narodila na Štědrý den roku 1905 ve Rtyni v Podkrkonoší, kde vyrůstala. Po sňatku žila se svým manželem a jeho rodiči na Končinách u Horního Kostelce, kde se společně s nimi starala o hospodářství. Pro podezření ze spoluúčasti na odbojovém hnutí a přechovávání radisty Jiřího Potůčka byla rovněž 30. června 1942 zatčena. Při zatýkání se nervově zhroutila, proto byla nejprve převezena k ošetření do náchodské nemocnice a odtud pak do věznice v Hradci Králové, kde za ní dveře gestapáckých mučíren zapadly navždy. Společně s ostatními byla popravena 9. července 1942 na Zámečku u Pardubic.

Bezprostředně po popravě byla těla všech zastřelených odvezena do pardubického krematoria, kde byla zpopelněna. Popel byl sesypán do velkého kufru a v noci příslušníkem pardubické služebny gestapa Gustavem Mikyskou vysypán z Labského mostu do řeky Labe.

Synové Milady a Antonína Burdychových, Vladimír a Antonín, byli po smrti svých rodičů svěřeni do péče Marie Térové (narozena 15. 10. 1903 v Náchodě), sestry Antonína Burdycha mladšího a Zdeňky Satranové. U své tety Marie však oba bratři dlouho nezůstali a vyrůstali u dalších příbuzných.

Z historických pramenů zpracovala Pavlína Švandová, historička.